Během období pleistocénu, tedy starších čtvrtohor, které započalo před 2,58 milionu let, dosahoval podíl oxidu uhličitého (CO2) v zemské atmosféře necelých 250 částic na milion (ppm, odpovídá 0,025 procenta). V posledních šedesáti letech se však tato hodnota pohybuje na úrovni 415 ppm.
„Podle této studie jsme od doby člověka typu homo erectus, který je datován do doby před 2,1 až 1,8 miliony lety, až do roku 1965 žili v prostřední s nízkou koncentrací oxidu uhličitého. Ta nedosahovala ani 320 ppm,“ vysvětluje geolog Yige Zhang z univerzity A&M v Texasu. „Současné prostředí s vysokou koncentrací CO2 tak není jen experimentování s klimatem a životním prostředím, ale také s lidstvem jako takovým.“
Abychom mohli odhadnout co nám takové změny mohou přinést, je podle Zhanga nejprve třeba se podívat do minulosti. K tomu vědcům pomáhají drobné bublinky vzduchu zachycené hluboko pod vrstvami ledu. Tyto vzorky však sahají do dob před stovkami či tisícovkami let, nikoli miliony.
Čtení z půdy
Zhang a jeho kolegové, kteří svou studii zveřejnili v magazínu Nature Communications, se proto namísto ledu zaměřili na výzkum půdy. Jako přirozená součást koloběhu uhlíku na Zemi vytváří půda při svém formování uhličitany. A právě jejich stopy mohou vědcům posloužit jako indikátory klimatických podmínek v dávných dobách. Analýzou uhličitanů z fosilních půd ze Sprašové plošiny v Číně dokázali experti odhalit množství oxidu uhličitého v atmosféře před miliony let.
„Sprašová plošina je úžasným místem, pokud hledáte prach a půdu nahromaděnou působením větru,“ vysvětluje Zhang. „Vůbec nejstarší prach, který se tu podařilo objevit, dosahuje stáří 22 milionů let, tedy opravdu daleko do minulosti.“
Experti připouští, že uhličitany v půdě nemohou poskytnout jednoznačné informace o klimatických podmínkách v dávných dobách. Výsledky analýzy půdy ze Sprašové plošiny však odpovídají předchozím odhadům, které vědci provedli na základě daleko přesnějších ledových jader (vzorky z nejhlubších částí ledového masivu).
Zhang a jeho tým však nejsou se svým výzkumem spokojeni. Plánují proto zdokonalit své metody půdní analýzy, provést přesnější odhady a potenciálně také využít techniku na půdy staré až 23 milionů let.
„Minulost je klíčem k naší budoucnosti,“ řekl Zhang magazínu The Eagle. „Planeta Země má dlouhou historii a spousta věcí od klimatu až po život se změnila. Klimatické podmínky z dávné minulosti jsou tak pro nás důležité, abychom lépe pochopili minulost a mohli odhadnout, co přijde.“
from Hlavní události - Zprávy Google https://ift.tt/2nERJax
via IFTTT
No comments:
Post a Comment