Poslední velkou erupcí o sobě dal vulkán Askja vědět v březnu roku 1875 kdy sopečný prach zasypal Skandinávii, a dokonce i střední Evropu. Poslední a o poznání slabší erupce pak byla zaznamenána v roce 1961.
Předpověď šíření sopečného materiálu nad Evropou během pěti dní od případné erupce islandské sopky Askja. Barvy představují jednotlivé výškové úrovně.
Foto: NOAA Hysplit model
Současná série zemětřesení začala podložím sopky Askja otřásat 6. listopadu. Jejich počet i intenzita se od té doby stupňuje. Nejsilnější z nich dosáhlo intenzity 3,4 stupně Richterovy škály.
Právě častá zemětřesení v okolí byla přitom předehrou masivní erupce v roce 1875. Sopka ležící na litosférickém rozhraní Severoamerické a Euroasijské desky před tím spala 400 let.
Od roku 2012 je také zaznamenán úbytek ledu v jezeře Öskjuvatn. Panují obavy, že postupné zvyšování teploty může souviset se stoupáním magmatu k povrchu.
Záznam sesismografu zachycující otřesy v okolí sopky Askja v pondělí a v noci na úterý.
Foto: Icelandic Met Office
V případě, že se sopka skutečně probudí a popel z ní vystoupá tak jako v roce 2010 až do výšky 10 kilometrů, znamenalo by to uzemnění letecké dopravy nad střední i západní Evropou a Skandinávií na celé dny.
Ve šesti dnech od 15. do 21. dubna roku 2010 sopka Eyjafjallajökull způsobila chaos v letecké přepravě takřka nad celým starým kontinentem, což způsobilo citelné ekonomické škody v mnoha zemích Evropy.
from Hlavní události - Zprávy Google https://ift.tt/36ZrAW0
via IFTTT
No comments:
Post a Comment